Ulici, která by se Main Bazaru podobala, jsem v životě ještě neviděl. Špíny, hluku, odpadků a dobytka bylo na jednom místě tolik, že tam pro mě nebylo skoro místo. Ale jelikož na Main Bazaru seženete všechno, tak se vyplatí trochu nepohodlí překousnout a zabivakovat. Co mě asi nejvíc dostalo, byl celodenní cvrkot na ulici. Představte si úzkou pěší zónu nabytou lidmi, sem tam stojí kráva před vstupem do hotelu, a tak do ní musíte šťouchnout, aby se hnula. Mezi lidmi projíždějí troubící rikšáci se svou tříkolkou a někdy projede i auto. Nejhorší je však spěchající motocyklista na svém mopedu, který netroubí a jenom kličkuje mezi chodícími figurkami. A když kráva udělá lejno, tak se taky nic nestane. Protože svatá kráva => svaté hovínko. Nakonec, když toho máte pokrk, tak zaplujete do nejlevnější internetové kavárny na světě (1 hodina = 15 rupek = 10 Kč) a spojíte se s civilizací. Pozor však na air condition. Do chlazených místností si vemte kulicha, jinak nastydnete jako my.
Ve městě jsme zůstali pár dní, abychom mohli navštívit několik zajímavých indických památek, z nichž některé jsou na seznamu UNESCO.

Lotosový chrám Bahá'í

Chrám Bahá'í se vyskytuje blízko obchodního centra Nehru Place. Je to monstrózní stavba minoritního náboženství stejného jména. Víra má původ v Izraeli a vznikla v 19. století. V současné době je v Indii nejpočetnější zastoupení věřících, téměř dva milióny. Do chrámu má přístup kdokoli, včetně nevěřících. Chrám má půdorys devítistěnu a je obklopen systémem vodních nádrží, které termoregulují vnitřní prostory. V budoucnu se mají v okolí vystavět vzdělávací centra a další budovy.

Červená pevnost Red Fort

Do červené pevnosti jsme se dostali pouze na večerní světelnou show, která zajímavým způsobem přestavovala historii nejenom samotné červené pevnosti, ale také celé Indie. Show začínala v 21h a před námi byly postupně osvětlovány různými světly okolní stavby. Vše bylo doplňováno anglickým komentářem (s indickým přízvukem, takže někdy nebylo dobře rozumět) a hudebními vsuvkami, které umocňovaly celou atmosféru. Červená pevnost jako by ožívala svými příběhy.
Červené pískovcové zdi jsou přes 2 km dlouhé a mají různou výšku dosahujicí až 33 m. Šáhždahán (Shah Jahan) začal se stavbou mohutné pevnosti v roce 1638, ale dokončena byla až o deset let později v roce 1648. V současné době je to ale oáza klidu oproti šílenství v ulicích Starého Dillí. Před vstupem do pevnosti je každý návštěvník podroben důkladné osobní prohlídce. Policisté a policistky v zeleném sárí kontrolují dle pohlaví turistů obsah osobních zavazadel. U žen je osobní prohlídka prováděna za paravanem a spočívá v různě intenzivním prohmatání těla.

Mešita Džámí (Jama Masjid)

Hned vedle Červené pevnosti se nachází krásná velká mešita Džámí. Je největší mešitou v Indii a nechal ji vystavět také Šáhdžahán v letech 1644 - 1658. Do mešity je návštěvníkům vstup povolen pouze severní nebo jižní branou po obrovských shodištích. Pokud budete mít na sobě krátké kalhoty, máte možnost si zdarma v severní bráně vypůjčit roucho. Třetí brána je na východní straně a je otevřena jen o muslimských svátcích. Nádvoří mešity je obrovské a pojme až 25 000 lidí. Skvělou možností je vystoupit na jižní minaret, ze kterého je báječný výhled na Červenou pevnost a na Steré Dillí.

Raj Ghát a Muzeum Gándhího

Jihovýchodně od centrálního náměstí Conaught Place se nachází krásně upravený park Raj Ghát. Je to místo, kde bylo zpopelněno tělo zavražděného Mahátmy Gándhího. Na stejném místě uprostřed parku se dnes nachází černý mramorový pomník, u kterého se každý pátek, v den kdy byl M. Gándí zabit, koná vzpomínkový obřad. Naproti přes křižovatku se nachází zajímavé muzeum věnované činnosti Mahátmy Gándhího.

Humájúnova hrobka

V této majestátní stavbě, která se svou rozlohou a velikostí trochu podobá pozdějšímu Taj Mahalu, je pochován druhý mughalský císař Humájún. Patří na seznam UNESCO a nechala ji postavit v 16. století (1562-1571) jeho manželka Hadži Begum narozená v Persii. Je to první velké mauzoleum mughalské architektury s výraznou zahradou. Architektem byl Mirak Sayyid Chiyath, perský architekt z Heratu. Této hrobce je věnován i samostatný článek. 

Text: Karel Wolf (karel.wolf@centrum.cz)