Antarktický deník XI. - 28. 2. - 36 hodin nepřetržité práce

Vše vypuklo ve čtvrtek 24. 2. Vzbudili jsme se do tichého rána. Slunečno. Bezvětří. Den, jakých tu není mnoho. Pak vzduch zaplnil nový zvuk - nedefinovatelné vzdálené hučení. Pomalu sílilo. V 7:53 se ozvala lodní siréna a zpoza ledové kry se vynořil červený trup ledoborce.

Naše dlouhé čekání skončilo.

V té jedné minutě se všechno změnilo. Ledoborec zakotvil a okamžitě se rozběhly přípravy na vylodění materiálu. V jedné chvíli tu byl všude klid, ve druhé probíhala horečná činnost. Na palubě ledoborce se otevřel hangár pro vrtulník, po hladině se projížděl zodiak a posádka hledala nejvýhodnější cestu pro vyloďovací ponton.

Naši - pracovní tým PSGI Zlín, generálního dodavatele stavby - byli z lodě přepraveni vrtulníkem, ale na dlouhé vítání nebyl následující dva dny čas.

Posádka vrtulníku začala dál okamžitě nosit na pevninu barely s palivem (máme 34 barelů nafty, 6 s benzínem) a od lodi vyrazil první ponton s naloženým buldozerem. Následoval ho náklad s prvními panely rozložené stanice a odpoledne, už za přílivu, nastal asi nejtěžší okamžik celého vyloďovacího manévru: vytažení prvního kontejneru z pontonu na břeh bez jeřábu. Premiéra našeho systému.

Nejdříve kontejner zvedáme, připevňujeme pod něj podvozek a pak jej buldozer opatrně stahuje na břeh. Na celou akci se přiletěl podívat i kapitán z "našeho" ledoborce Francisco Azocar, který se tak zároveň stal prvním oficiálním hostem budované stanice.

Po hodině a půl práce máme kontejner na břehu. Rychle zjišťujeme, že daleko lepší bude, když podvozek zaměníme za velké lyžiny. Výměna chvíli potrvá a pak přichází přání kapitána, vzhledem k dobrému počasí, ať se pracuje přes noc. Dělíme se na dvě skupiny. Jedna jde spát na loď nebo do stanů, druhá pokračuje ve vykládce. Prostor osvětlují reflektory zapůjčené z lodi.

Ve tři ráno se střídáme. Když vyjde slunce, máme na pláži už tři kontejnery, mezi kterými jsou naskládány hromady panelů, ze kterých vyroste stanice a vyrovnané pražce na její základy.

Počasí nám přálo i druhý den. A tak je v pátek ve 22:30 definitivně vyloděno. Reflektory osvětlují osm kontejnerů a srovnaný materiál, který se táhne po pláži v délce asi dvě stě metrů nad čárou přílivu. Ještě pomůžeme Chilanům buldozerem dostat na vodu jejich ponton, který při poslední vykládce uvízl na pláži díky odlivu, a nastává loučení. Krátké. Máme toho dost.

Celkem 36 hodin. Těžko uvěřitelný výkon. Nakládka v přístavu Punta Arenas trvala s použitím techniky stejnou dobu jako vykládka na ostrově, ovšem tady šlo na břeh vše bez jeřábů. Samozřejmě tam se přes noc nepracovalo, ale i tak. Tvrdých 36 hodin, během kterých jsme z ledoborce přemístili na břeh kolem 130 tun materiálu.

V sobotu a v neděli jsme se věnovali stabilizaci situace, řečeno vojenskou terminologií jsme upevnili předmostí. Rozjeli jsme elektrocentrálu, vybudovali provizorní kuchyň a jídelnu.

Část z nás odvážela z pláže panely na staveniště. Teď je pondělí odpoledne. Všechny panely jsou už u staveniště, pokládají se základové pražce a Standa Havránek, který této výstavby části velí, optimisticky říká, že bychom mohli zítra začít pokládat podlahu.

V sobotu jsme tu měli další návštěvu. Přilétla kontrolní skupina z Antarktické smlouvy. Dva kontroloři - Australan a Angličan - a jeden námořník jako doprovod. Zatím neoficiálně, jak tvrdili. Přiletěli se podívat na začátek stavby, vše si vyfotili, o vše zajímali a za hodinu si je vrtulník opět vyzvedl.

Personální změny

• Starousedlíci: ing. Michal Anderle, Vojta Komárek, Vlastimil Hanačík, Bedřich Mlčoch, Dan Nývlt, Zdeněk Máčka a Hynek Adámek.
• Nováčci: ing. Alois Suchánek, Jan Pobořil, Jaroslav Zícha, Eduard Velísek, Pavel Samohýl, Tomáš Tesař, Josef Strolený, Stanislav Havránek, ing. Radim Hrubý, Jiří Koubek, Jan Vacula a Dušan Jamný.
• Čekají na odjezd: Geolog Dan Nývlt a geomorfolog Zdeněk Máčka už skončili svoji práci a mají sbaleno. Už dva dny. Jenže argentinské vrtulníky mají práci asi někde jinde a tak, i když je letové počasí a jejich doprava na Marambio domluvena, čekají a čekají. Až odletí, zůstane zde už jen pracovní skupina a z vědců pouze jediný - geolog Bedřich Mlčoch.
• Celkový počet lidí se ustálí na číslici 17.