Poloostrov Kamčatka patří v posledních letech mezi nejoblíbenější místa českých cestovatelů (a cestovních kanceláří) kvůli svému přírodnímu bohatství. Láká především velké množství aktivních a neaktivních sopek, termální prameny, medvědi, lososi, apod. Zatímco naprostá většina návštěvníků vyjíždí na Kamčatku v období od začátku července až do druhé poloviny září, naše skupinka věnující se skialpinismu tam vyjela zatím dvakrát v dubnu až květnu. Cílem bylo vystoupit a sjet na lyžích některé z kamčatských sopek v rámci českých prvovýstupů a prvosjezdů. To se podařilo u mnoha sopek včetně nejvyšší aktivní sopky východní Asie a Sibiře - 4750 metrů vysoké Ključevskoj. Zatímco v létě se po Kamčatce pohybuje mnoho turistů ze všech možných zemí, v zimě a na jaře nenarazíte téměř na nikoho. My jsme v letadle potkali akorát tříčlennou holandskou výpravu na telemarkových lyžích pod vedením Ronalda Naara.

Telemarkeři po lyžování na Mutnovské působili v oblasti Ključevskoj, ale na tradiční trase ze sedla mezi sopkami Kameň a Ključevskaja. Lyžovat mohli jenom do nadmořské výšky kolem 3000 metrů, výše už to nebylo možné. Podruhé jsme potkali pouze dva francouzské horské vůdce, když jsme po prvosjezdech z Avačinské a Korjakského mizeli do "civilizace". Dá se říci, že v dubnu a květnu potkáte na Kamčatce více medvědů probouzejících se ze zimního spánku než lidí. Jediné, co Vám může činit potíže, je kromě medvědů značně proměnlivé počasí. Jeden rok tak můžete mít 80 procent dní dobré počasí, druhý rok jenom 10 procent dní, jak se nám stalo v minulých letech. Díky lyžím se navíc poměrně snadno dostanete kamkoliv, i když pro převážně rovinaté přesuny jsou vhodnější běžecké lyže než skialpy nebo telemarky. Více z výletů na Kamčatku je na: http://palic.ho-vsetin.com nebo http://www.volny.cz/kamchatka2002.