V Národním parku Langtang lze bez stanu a dalšího vybavení uskutečnit tři zhruba týdenní treky či jejich kombinaci. My jsme zkombinovali západní část okruhu Helambu s trekem Gosainkund a strávili v horách krásných a zároveň náročných šest dní. Samozřejmě že nepálská vláda neopomněla i tento národní park zpoplatnit. Vydržovat na trase kontroly se ale už vzhledem k počtu turistů nevyplatí a proto jediné kontrolní stanoviště mezi Sundarijalem a Dhunche je zkombinováno z vojenskou protimaoistickou kontrolou autobusů přijíždějících či odjíždějících z Dhunche. Pouze na treku v údolí Langtang se kontroly vyskytují i na samotné trase.

Turisto, kam jsi odešel?

Takto se ptají hoteliéři malých ubytoven a restaurací, které lemují hlavní turistické trasy. Před pěti lety prý vydělali za jeden den tolik peněz, jako nyní za měsíc. Mnoho ubytoven zkrachovalo a ty, které přežívají dřou bídu s nouzí. Na okruhu Helambu jsme často byli jediní dva turisté ve vesnici a i během dne jsme potkávali maximálně dvě skupiny denně a někdy dokonce nikoho.

Místní z dramatického úbytku turistů viní maoisty a zřejmě právem. Kvůli krvavým zpravodajstvím v západním tisku je Nepál nyní považován za téměř válečnou oblast, ačkoli ve skutečnosti zde turistům žádné nebezpečí nehrozí. Turistů ubývá a ti, kteří Nepál přeci jen navštíví, utratí své peníze na nejznámějších trecích v okolí Annapurny a Everestu.

Nepálská rovina v Helambu

Na rozdíl od treku kolem Annapurny nevede trasa jedním údolím vzhůru k průsmyku, ale naopak pořád nahoru a dolu, nahoru a dolu. Prostě tzv. nepálská rovina. Cesta je přírodní, hliněná či kamenitá a vypadá podobně jako u nás doma na Brdech. Žádný chodníčky či schody z kamenů jako na Annapurně. Protože jsme navštívili Helambu až na konci listopadu, nebylo už počasí nejlepší. Výhledy na Langtang a okolní hory se proto nekonaly.

Gosainkund - posvátné jezero v Himalájích

Druhá část pobytu v horách se rozprostírala v nadmořské výšce 3500m a výše. Konečně jsme se ocitli nad mlhou a nad mraky, které se válily v údolí pod námi. A najednou se ukázal i dlouze očekávaný výhled na nedaleké pohoří Langtang. Průsmyk Laurebina - la (4610m.n.m.) byl opět zasněžený, ale přechod byl mnohem snadnější a hlavně kratší než na Annapurně. Ze zhora byly skvělé výhledy. Na jedné straně tajemná válící se mlha v údolí a na druhé straně Himaláje. Jakmile jsme začali sestupovat po namrzlém sněhu do údolí na druhé straně průsmyku, uviděli jsme posvátné jezero Gosainkund, ke kterému během srpna proudí davy hinduistických poutníků. Teď na konci listopadu zde však bylo jen pár skupinek turistů. S rozpálenými kamny za zády jsme si vychutnali překrásný západ slunce do rozfoukaných mraků před námi v údolí.

Druhý den jsme už jen seběhli dva a půl kilometru dolu do údolí pod námi a odfrčeli zpět do Káthmándú. Mít jen trochu lepší počasí a více chuti do dalšího potulování Nepálem, pustili bychom se ještě do údolí Langtang. Nás už ale volá Indie, Dárdžiling a Bangladéš.

Text: Petra Bielinová (petra.bielinova@gmail.com)