Irák a Turecko - offroadem s dětmi

Irák. Mosul. Bagdád. Jména, která u nás celé roky slýcháme téměř výhradně ve zprávách o válce. Místa, ke kterým si člověk automaticky přiřadí nebezpečí dřív než lidi, život a krásu.

Na měsíc a půl jsme naložili sebe i naše děti do Hiluxu, na střechu dva stany a vyrazili po zemi přes Turecko do Iráku. Přes hory iráckého Kurdistánu, Mosul až do Bagdádu a Babylonu, hluboko do srdce Mezopotámie.

Do země, která nás roky přitahovala, ale zároveň jsme k ní měli respekt. A která nám pak den za dnem rozebírala naše běžné představy o ní na součástky.

Budeme vyprávět o drsných checkpointech, o tom, jak nás chránila tajná služba, jaké je to uvíznout v Iráku, když není nafta, o Mosulu, kterého jsme se kdysi báli, o zvířecích trzích, o tom, jaké je být na jednom místě s desítkami tisíc Iráčanů najednou, o neuvěřitelné pohostinnosti a o tom, jak se dá fungovat v teplotách přesahujících 50 °C.

A Turecko? Turistická místa jsme nechali za okny. Najeli jsme stovky kilometrů off-roadem, sami v divočině a horách, kam se ještě donedávna nedalo dostat a kde obyčejné cesty jednoduše nevedou. Objížděli jsme sněhem uzavřená sedla, projížděli po skalnatých hřebenech, hustou mlhou i náročným terénem a několik dní zůstali uvěznění v Údolí nebe a pekla. Vždycky nádhera. Někdy adrenalin. A párkrát chvíle, kdy jsme oba přemýšleli, jestli se raději neotočit.

A na konci této 11 000 kilometrů dlouhé cesty stály naše děti ve třech hlavních městech někdejších největších říší naší civilizace – Asyrské říše, Babylonu a Chetitské říše.

Tisíce kilometrů na kolech, tisíce let historie na dosah. Dvě děti vedle nás. A Hilux jako náš jediný domov.

Tohle bude o tom, jaké je vzít dvě děti a vyrazit s nimi až ke kořenům civilizace.