134 dní v divočině. Omrzliny u psího spřežení. Více než 3 500 kilometrů pěšky přes celý Zéland. Tři roční období, troje boty, dva ostrovy a jedna země. A k tomu 3,5 stopnuté plachetnice, přeplachtěný oceán a nakonec pevnina v Nové Kaledonii.

Adoptovali jste si kilometry mé cesty za více než 860 000 Kč. A já mezitím poznávala Nový Zéland tak, jak se do průvodců většinou nevejde.

„Jednou to povím vnoučatům“ je věta, kterou si člověk zpravidla neřekne ve chvíli, kdy mu vysoko v horách namrzá oblečení, trápí ho mořská nemoc nebo se ztratí v buši 20 000 kilometrů od domova.

Čekají vás příběhy o chaotickém značení, nečekaně dobrých lidech, setkáních u rodinného stolu místních obyvatel i o jednom tichém hrdinovi, který celou cestu provázel.

Protože někdy právě ty největší příběhy začínají úplně nenápadně.

A Bůh? Ten chodí po světě vždycky inkognito.